- Štítky blogu
Sommer Linned
Sommer Bommuld-Silke
Můžete se kdykoli odhlásit. Zasíláme jednou za 14 dní.
Zažít Olomouc!
Zažít Olomouc!
Ani už nevím, kdy přesně vylétla do českého tvořivého světa zpráva o tom, že by se na jaře příštího roku mohl konat v Olomouci vlněný festival. V létě nebo na podzim 25? No ale myšlenka se mi líbila, a hned jsem odeslala vyplněný formulář. Popravdě jsem ani moc nedoufala, že by mi organizátoři důvěru projevili. Ale? Ano! Tak nějak jsem pořád stála nohama na zemi a říkala si, že to bude fajn, dostanu se na festival, pokoukám, popletu, nakoupím, uděláme si hezký výlet… Nikdy jsem žádnou pletařskou akci nenavštívila a moje představy byly vlastně nijaké. Celou dobu jsem sledovala posun festivalu, vystavovatelů přibývalo, přidaly se workshopy a přednášky. Blížil se březen a já byla pořád ale tak nějak v klidu. Navíc jsem měla spoustu úkolů v práci i doma. Převažovala u mě laxnost s myšlenkou, že u našeho stolečku moc lidí nebude. Ale ruku na srdce, všechno dělám na poslední chvíli, tudíž bych to vůbec jako omluvu neměla brát :-D…
A teď obrovské DĚKUJI!
To, co jsem zažila já, ale určitě i ostatní prodejci a návštěvníci bylo neuvěřitelné! Akce byla perfektně organizačně zvládnutá. Celá ta doba chystání, celé měsíce musely být tak náročné, ale jistě i plné obav, aby nedošlo k nějakým komplikacím. Nejde jen o to, zařídit prostor a udělat každý týden příspěvek na Instagram s medailonkem dalšího vystavovatele. Jde i o souhlasy úřadů, vyladění programů, a upečení té bábovky v odpočívací zóně! Tedy: klobouk dolů! Smekám před Terezkou a jejím milým týmem!
Když jsme s manželem a dětmi (no jo, naše holky, my prostě žádné hlídací babičky a dědečky nemáme, tak musí být neustále s námi, omluvám se…) stoleček připravovali, fakt jsem začala mít strach. A odvahu mi vůbec nedodali ani moji sousedé, kteří začali vybalovat bannery, doplňky, košíky, stojany a regály. Vyladěnost do posledního detailu. V tu chvíli mi došlo, že jsem ve společnosti opravdových profesionálů, kteří vlnou, pletením, jejím barvením a prodejem žijí každý den, nemají vlněný svět jen jako koníček. Nebo by se mohlo u nás říkat vlníček? Také jsem zjistila, že absolutně nejsem připravená a nemám nic ani domyšlené. Říkala jsem si, že přijde pár zákaznic, které mě znají, spíše třeba pozdravit, občas nějaká pokouká, ale ten zájem? Ani ve snu… Náš malinký stoleček se pod vámi úplně ztrácel!
Mám spoustu ponaučení do příště. Vím, že budu muset udělat jednotnější sady, víc frčí stříbrné kroužky, chcete pejsky, kytičky a ptáčky, korálky a KápéZetky. A hlavně vám všem musím zajistit mnohem víc prostoru na hrabošení, nějaké stojany a bannery. Také musím zajistit víc času pro sebe, abych se s vámi mohla pozdravit, popovídat si, pochválit ty úžasné svetry (no to byla přehlídka krásy!). Tolik jsem se na vás těšila a nakonec mi musely stačit jen vaše úsměvy.
A úsměv, to bylo to, co jsem viděla na každém z vás napříč festivalem. Nebylo zde žádné mračení, strkání, ošklivá slova, žádná zášť. Jen vstřícnost, pohoda, láskyplné pohledy na barvená přadýnka, v mysli určitě představy, co krásného se z nich dá vytvořit (no anebo také jen touha je prostě vlastnit). Nádherné projektové tašky, do kterých se toho tolik dá schovat. Neuvěřitelné plstěné věci – klobouky, šaty a dokonce ptáčci! To vše navíc v nádherných prostorách, ve kterých se toho za více než tři stovky let událo mnoho a letos dokonce český Vlněný festival!
Co mě trochu mrzí, že jsem si festival neužila jako návštěvnice. Chtěla jsem se u každého stánku zastavit, pochválit, popřát hezký den. Tolik jsem se těšila, že na vlastní oči uvidím třeba Hanku ze Severského vlnění, protože to je neuvěřitelná bytost! A víte co, já se k ní vůbec přes ty davy nedostala. Takový ten pocit zklamání, jako když jsem byla ve dvaceti na koncertu Divokýho Billa a mohla se jen na ně z dálky dívat a nemohla si ani jedním prstíčkem sáhnout! :-D
Navíc jsem v tu chvíli, kdy jsem mohla jít nakupovat, vůbec nevěděla co dřív. Vždyť já bych potřebovala všechno. Určitě jste to tak také měli…
Tudíž teď je další můj úkol jasný – prolezu si v klidu stránky všech prodejců, co tam byli a pokochám se zpětně! A jasně, že si toho spoustu vyberu, kdo by také odolal, že?
Samozřejmě, že mám také malé úlovky. Tři přadýnka.
Pro milovnici žluté, naší Toničku, jemné merino od Klubko z hor. Růžové, krásně stáčené pro Pepi od Jaba Klubka. A nádherné šedozelené, čistě vlněné od Anniné pro mého muže. A Vendulka už má předvybráno na Severském vlnění. Tak se těším, až z nich nahodím na čepice, co na tom, že je jaro.
Děkuji organizátorům!
Děkuji všem vystavovatelům!
Děkuji vám, návštěvníkům!
Ať nás pletení i nadále spojuje!
Aneta
P.S. Vynechám všem známé prodejce a barvíře přízí a zmíním ty menší, které opravdu stojí za to navštívit a podpořit!
Jana Suchá – Vlněnka z Kunzova
Yarn Mountain
