Jak je to s těmi kaktusy, mám vánoční nebo velikonoční?

K sepsání tohoto článku mě vlastně přiměla jedna milá pletařka, Míša. Pochlubila se, v únoru, krásně rozkvetlým velikonočním kaktusem. A my zrovna byli u mojí mamky, které tam na stole kvetl také. Ale vím, že má i vánoční kaktus. Oba kvetou trochu jindy, vánoční má tmavší květy, velikonoční světle růžové. Pořád jsem si myslela, že to je ten samý druh, jen je každý z nich načasovaný jinak. Nedalo mi to, a trošku jsem se jim podívala na zoubek, tedy spíše na lísteček…

Mýlila jsem se. V sukulentech jsem se nevyznala nikdy, nejsem jejich nadšená pěstitelka a spolehlivě poznám snad jen opuncii, která třeba u nás před Jednotou roste v truhlíku pořád. A řekla bych, že tam je od té doby, co postavili i ten obchoďák. Takže opravdu dlouho. A ještě jeden poznám – Echinocactus grusonii, který mají snad v každém květinářství a botanické. Tím má znalost končí. Tak jsem začala pátrat v knihách. Velikonoční nebo vánoční?

Echinocactus grusonii v pozadí s opuncií ve svém přirozeném prostředí

Začněme tím vánočním
Dříve se latinsky označoval Zygocactus truncatus, dnes Schlumbergera truncata, odtud tedy i počeštělý název šlumbergera. Na rozdíl od kaktusů vyžadujících jen trochu vody, tento pochází z vlhkých pralesů východní Brazílie, kde roste společně s orchidejemi a dalšími epifyty v nahromaděném rozkládajícím se listí v paždích větví stromů, na jejich kmenech, ve skalních rozsedlinách a na podobných příhodných místech. Oooo, jaká to musí být krása, vidět je ve své domovině, divoké a rozkvetlé!
Vánoční kaktus v celé své rozkvetlé kráse

Co udělá dobře vánočnímu kaktusu?
To, že pochází z pralesů ale neznamená, že byl měl rád stín. Naopak vyžaduje trvalé umístění na světlém místě, ne však prudké sluneční paprsky. Vánoční kaktus má rád stálou teplotu 16 – 20°C, v zimě mu vyhovuje 15°C. Proto asi dělal takovou ozdobu mezi starými dvouokny a naše prababičky ho milovaly. Pravda, že v dnešních přetopených bytech mu dobrou službu neuděláme. A to je i důvod proč se stal jen sezónní pokojovkou, kterou si všichni můžeme koupit v zahradních centrech, málo zakořeněnou, ozdobí vánoční stůl, pak odkvete, začne churavět a umře. Neznamená to však, že u květináče budeme každý den kontrolovat teploměr. Podle mě udělá větší službu, když si našich domácích kytiček občas nevšimneme. Například moje mamka všechny pokojovky na léto přenášela ven na zahrádku, občas se k nim dostala naše koza, pošmákla si na nich, a jak jim to udělalo dobře!

Květy vánočního kaktusu zblízka

Jak rostliny donutit kvést
Blíží se Vánoce a řekneme si: začnu se o něj starat, bude kvést. Kdepak. Bohatou násadu květů začínáme ovlivňovat již v době plného růstu, tedy od března do července, kdy potřebuje dostatek vody, ale už od srpna ho zaléváme velmi mírně, jen tolik, aby kořenový bal nepřeschl. Během listopadu se objeví poupata, pak zálivku nepatrně zvýšíme a svědčí mu rosení poupat. Po odkvětu ho až do jara od zalévání mírně odstřihneme, v březnu pěkně přihnojíme a koloběh se opakuje. Jen pozor na vápník v hnojivech, ten rostlinky moc nemusí. A když už jsem u té vody – stále platí, že nejlepší je dešťovka. Kdo má domeček, je to jednoduché. Ti, kdo si těžko naberou vodu v sudu, ať si naplní nádobu na zalévání dopředu, a nechávají odstát – klidně až do příštího zalévání za týden.

Náš velikonoční kaktus ve světle růžové variantě

Nároky na půdu
Dnešní doba přeje všem speciálním substrátům, na každý rostlinný druh seženete již namíchaný, a to i v malém množství, třeba jen pět litrů. Takže je asi zbytečné rozebírat, z čeho by se zemina měla přesně skládat. Svědčí mu směs drnovky, listovky, písku a rašeliny. Přesazujeme ho v březnu, než se ho chystáme probudit z odpočinku. Ale vůbec není nutné rostlinu každý rok přesazovat, klidně to zvládne několik let v jednom květináči. Zase jej nesmíme moc rozmazlovat.

Vydrží nám?
Ano. Když mu občas dáme péči, občas na něj zapomeneme, občas ho oštípeme nebo necháme okousat domácím mazlíčkem (třeba tou kozou). Ten náš kaktus už je s námi, co já pamatuji. Pěstoval ho děda, s babičkou si tehdy někde kousek odštípli. Když se stěhovali do pečovateláku, dostala ho mamka. Krásně se množí vegetativně (část rostliny se třemi až čtyřmi články píchněte do zeminy a nechejte zakořenit).

Násada poupat bývá bohatá

Vánoční i velikonoční kaktus se prostě stane součástí domácnosti, bude se dědit, předávat z generace na generaci a bude svědkem všech vašich zážitků. A výjimkou nebudou čtyřiceti či šedesátileté keříčky.

A velikonoční kaktus?
Velikonoční kaktus jsou rostliny rodu Rhipsalidopsis, konkrétně R. gaertneri.
Já osobně mezi nimi velký rozdíl nevidím, a pro laika je ten hlavní samozřejmě v době květu. Rozkvétají totiž na rozdíl od vánočního kaktusu v jarním období. Aby rozkvetl, vyžaduje tento druh tříměsíční zimní odpočinek při teplotách kolem 10°C (ta zatracovaná dvouokna ve starých chalupách…). Oba rody pocházejí z brazilských pralesů a pokud jste si pečlivě přečetli řádky výše o vánočním kaktusu, víte vše i tom velikonočním. Pěstování, zálivka, starostlivost (ano, posunuté o ty tři měsíce).

Od sebe je poznáme podle listů a květů:

• vánoční kaktus má konce listů oblé, po okrajích jsou zubaté
• články velikonočního kaktusu nemají špičky, jsou měkké a okrouhlé
• květy velikonočního postrádají patra a koruna je spíše zvonkovitá a nálevkovitá

Pokud stále rozdíl v kaktusech nevidíte (asi jako já), tak se řiďte dobou květu – nejdříve vánoční, pak velikonoční… Hlavní je, že nám dělají společnost a jejich květy dokážou vždy vykouzlit úsměv na tváři, dětem i dospělým (i těm čtyřnohým býložravcům). Pro mě byly květy inspirací i při tvoření této pořádně velké sady značkovačů.

Kaktusy byly mou inspirací při tvoření stejnojmených značkovačů

Ať vám to doma kvete,

Aneta